Obnovené vydání klasické knihy Sri Chinmoye o podstatě filozofie Jógy, východního mysticismu a moderní podobě duchovního života uprostřed západní společnosti. Obsahuje odpovědi na řadu otázek.
titul: Jóga a duchovní život
autor: Sri Chinmoy
200 stran
brožovaná
rozměry: 115x160
rok vydání: 2010 (třetí vydání)
angl. orginál: (Yoga and the Spiritual Life) Aum Publications
edice: Taje duchovnosti
katalogové číslo: 450013
ISBN 80-902486-6-7
EAN 9788090248663
doporučená cena: 149 Kč
Jóga znamená sjednocení. Je to spojení individuální duše s nejvyšším Já. Jóga je duchovní věda, která nás učí, jak můžeme ve svém životě poznat skrytou Nejvyšší skutečnost. Co musíme učinit, je přijmout život a zde na zemi naplnit to božské v sobě. Dokázat to můžeme jen tehdy, překročíme-li svá lidská omezení.
V této knize vysvětluje duchovní Mistr Sri Chinmoy filozofii Jógy a podstatu východního mysticismu. Svou praktickou formou, jasností a věrohodností, která pramení z přímé zkušenosti autora s popisovanou skutečností, nabízí kniha nově přicházejícím i pokročilým hledajícím hlubší porozumění duchovnímu životu.
Uvnitř najdete: Co je Jóga? Jaký je cíl života? Kdo je připraven pro Jógu? Zákon karmy a reinkarnace. Úrovně vědomí. Tajemství duchovního míru. Náboženství a duchovnost. Dharma - vnitřní zákon života.
Náš život má svou vlastní svobodu. Naše úzkost a myšlení tuto svobodu zabíjí. Tato svoboda nenachází žádnou radost v nadutých a velkých slovech. Tato svoboda chce být živým projevením myšlenek a pocitů… Svoboda je jednota. Jednota je všeenergizující a všenaplňující Pravda.
Náboženství nebylo člověku nikdy vnuceno. Vzniklo z nejhlubší potřeby jeho vnitřní bytosti. Když tato vnitřní bytost vyjde do popředí a rozhlédne se kolem, cítí Boží všeprostupující Imanenci; a když se podívá vzhůru, cítí Boží všepřekonávající Transcendenci jako své vlastní božské dědictví.
Náboženství má dva životy: vnější a vnitřní. Svůj vnější život nabízí hledajícím v přípravné fázi vitální a emocionální aspirace. Svůj vnitřní život nabízí pro univerzální meditaci a realizaci Boha.
Náboženství ve fyzickém je nevědomým pláčem po Bohu; ve vitálnu je slepým bojem po vlastnění Boha; v mysli, neustálým bojem po přemožení Boha; v srdci vědomým pláčem po tom, sedět na klíně Boha; a v duši lodí Vědomí, která touží po tom, plavit se mezi břehy stále se překonávající Nekonečnosti a stále kvetoucí Nesmrtelnosti.
Nemorálnost chce zničit náboženství. Bůh říká náboženství: „Neboj se, Mé dítě, dávám ti nezdolnou sílu morálky.“ Egoismus chce udusit náboženství. Bůh říká náboženství: „Neboj se, Mé dítě, pokládám tě do stále se rozšiřující rozlehlosti univerzálnosti. “Smrt chce pohltit náboženství. Bůh říká náboženství: „Neboj se, Mé dítě, dělám z tebe ztělesnění nesmrtelnosti.“
Věda a náboženství: Říká se, že věda a náboženství jsou vždy na kordy. To nemusí být pravda. Věda dynamicky hraje svou roli tím, že vysvětluje imanentního Boha. Náboženství božsky hraje svou roli ve vykládání transcendentálního Boha. Věda se zabývá fyzickým světem, zatímco náboženství se zabývá vnitřním a duchovním světem. Mysl je student a Příroda je profesor vědy. Srdce je student a Duše je profesor náboženství.
