Andělé a víly

Abychom se těšili ze společnosti andělů, musíme být nesmírně laskaví, čistí a jemní. Andělé mají nejraději sladkost a laskavost. Je mnoho aspektů Boha, které máme rádi. Někdy máme rádi Boží soucit, jindy Boží Odpuštění nebo Boží Krásu. Velmi často myslíme na Boží Sílu. Když ale myslíme na Boha, nejčastěji vystupuje do popředí Jeho aspekt Soucitu. Nazýváme Jej „Bůh Milosrdný“.

S anděly je to podobné — když pomyslíme na anděla, okamžitě nás napadnou dvě vlastnosti: sladkost a záře. Sladkost v záři a záře ve sladkosti představují hlavní andělské vlastnosti. Jestliže se i nám podaří mít takovou sladkost, laskavost, záři a jemnost, rozhodně se můžeme ocitnout ve společnosti andělů.

I v obyčejné rodině matky často říkají o svých dětech: „Je to anděl.“ V tu chvíli nemají na mysli jejich duševní schopnosti nebo nadání. Myslí pouze na jejich sladkou povahu. Jakmile pomyslíme na anděla, představujeme si někoho, kdo je laskavý, citlivý, jemný a zářivý. To je andělský dotek.

Andělé v přírodě milují zářivost a jasnost. Víly a skřítkové mají naproti tomu rádi přirozenost. Vílám se líbí vše, co je přirozené. Většina víl je oblečena v bílé, zatímco andělé nosí zářivé, jasné barvy. Andělé pocházejí obvykle z vyšších úrovní, zatímco víly mají volnější přístup k Matce Zemi. Když si představíte strom, andělé jsou jako horní větve, kdežto víly jsou jako větve kousek nad zemí. Jsou to větve téhož stromu života, ale víly jsou jako nižší větve a andělé jsou jako vysoké, vyšší, nejvyšší větve.

Andělé mohou přijít na zem, chtějí-li někoho navštívit nebo vidět osoby, které mají obzvláště rádi. Mohou na sebe vzít podobu některého příbuzného a přijít k člověku, který má během několika hodin zemřít. V takových chvílích mohou jednat jako přímí zástupci božské síly, aby někoho odvedli na onen svět. Často od umírajících lidí slýcháme, že za nimi přišel anděl. Víly mají spojení především s dětmi, zatímco andělé se stýkají se všemi lidskými bytostmi bez ohledu na jejich věk.

Také andělé mají velice rádi děti. Nicméně co se týče vnímavosti, starší lidé přímají od andělů více požehnání, protože si více uvědomují jejich božskost. Děti nevědí, co je to božskost, v tomto ohledu tedy nejsou tak vnímavé. Když na anděla myslí nebo na něj meditují starší lidé, získavají více — v tu chvíli jsou naplněni radostí. Děti se mohou o andělech vše dozvědět od rodičů a mohou mít radost, když slyší slovo „anděl“, nemají ale žádnou představu, jak jim andělé mohou v jejich každodenním životě pomáhat.

To úplně záleží na Boží Vůli. Pokud anděly špendlík zajímá, Bůh jich na špendlík umístí nespočet. Pokud ale o špendlík nemají zájem, neumístí na něj ani jednoho. Špendlíkem je zde nebohá země. Jestliže se andělé zajímají o trpící a bezmocnou zemi, Bůh dozajista pošle bezpočet andělů, aby zemi pomohli a pozvedli její vědomí. Pokud se andělé o zemi nezajímají, dovolí jim, aby zůstali ve svém andělském světě.