Kniha „Moudrost Sri Chinmoye“ je výběrem odpovědí na otázky, na které Sri Chinmoy odpověděl duchovním hledajícím během několika desetiletí svého života. V knize najdete nejen odpovědi na duchovní otázky a podrobné vysvětlení meditačních technik, ale i vydavatelem pečlivě roztříděné části zahrnující velmi širokou škálu témat, abecedně seřazené. Přeloženo z originálu „The Wisdom of Sri Chinmoy“ vydaného v USA (Blue Dove Press)
Některá témata v knize:
Aspirace, Krása, Svoboda/Vysvobození, Boží vůle, Nebe a peklo, Osamělost, Radost/ Ánanda, Karma, Nirvána, Trpělivost, Služba, Jasnozřivost, Modlitba, Drogy, Vegetariánství a další …
Otázka: Je duchovní život únikem od skutečnosti?
Sri Chinmoy: Duchovní život není nikdy únikem od skutečnosti. Naopak, duchovní život je vědomé a spontánní přijetí skutečnosti v její úplnosti. Myšlenka úniku od skutečnosti je pro duchovního hledajícího absurdní a zároveň nemožná, protože duchovnost a skutečnost se navzájem potřebují, aby mohly být spolu v největší míře naplněny. Bez duše skutečnosti je duchovnost víc než zbytečná. Bez dechu duchovnosti je skutečnost méně než bezvýznamná. Duchovnost se skutečností znamená vnitřní volání člověka po dokonalé Dokonalosti. Skutečnost s duchovností znamená Boží všemohoucí Vůli k naprostému a úplnému projevení. Přijetí života s božským postojem je nejen vznešenou myšlenkou, ale také samotným ideálem života. Tento ideál je uskutečněn, odhalen a projeven prostřednictvím duši povznášející inspirace Boha a život budující aspirace člověka. Přijetí života je božskou pýchou pravé duchovnosti. Žít duchovní život je naší jedinou zodpovědností. Únik je zbabělá myšlenka. Chová se jako zloděj, ten nejhorší zloděj. Únik získává snadný a volný přístup do srdce temné beznaděje. Ten, kdo opatruje myšlenku okamžitého úniku, nepochybně páchá pomalou sebevraždu.
Otázka: Je to mysl, co klade člověku omezení?
Sri Chinmoy: Toužící mysl v člověku určuje hranice všeho – ať už je to něco, co již má, nebo něco, co mít chce. Zato aspirující srdce v člověku se zabývá nekonečnem – věcmi, které už nekonečné jsou, nebo věcmi, které nekonečné nakonec budou. Pokud někdo žije především v mysli nebo ve světě tužeb, je spoután omezeními své mysli. Jakmile ten samý člověk
