Pomocí svého hlubokého spojení s Bohem, kterému říkáme meditace, můžeme najít pramen míru, lásky a světla, který se nachází hluboko uvnitř nás. Vynést tyto vlastnosti na povrch znamená proměnit k lepšímu náš život i život našich dětí a objevit skutečné, trvalé uspokojení. Pak můžeme tyto vlastnosti nabídnout nejen své rodině a svým přátelům, ale celému lidstvu. K této vnitřní a vnější proměně může dojít jen tehdy, pokud se rodiče vědomě snaží živit sebe i své děti duchovní potravou. Snad nikdy nebylo důležitější, aby rodiče dávali dětem neustálou lásku a zájem – což ve skutečnosti není nic jiného než Boží Láska. Velmi brzy mohou také děti naučit, jak tuto lásku najdou samy v sobě, ve svém srdci. Tehdy se z dětí stávají krásné květiny sebedávání. Jak říká Sri Chinmoy: „Dokážete-li své dítě inspirovat láskou, bude inspirovat láskou někoho dalšího. Od jednoho se dostáváme k mnohým.“
V této knize nabízí Sri Chinmoy praktické rady týkající se tématu, které není jen snem idealisty, ale také životním krédem starostlivého rodiče: touhy podporovat duchovní růst vašeho dítěte, tak aby vyrůstalo s láskou k Bohu a se sebedávajícím srdcem pro všechny.
Další témata v této knize: Vzdělání a duchovnost. Vaše role rodiče. Proč je Bůh nahoře na obloze? Příběhy pro děti. Duchovní růst vašeho dítěte.
Je to dítě, ne starý člověk, kdo dělá v životě pokrok. Staří lidé se nezajímají o pokrok. Pouhé roky ale nedělají člověka starým. Šedesátník nebo sedmdesátník může mít nadšení, vnitřní radost a inspiraci dítěte. Na druhou stranu budou sedmnáctiletí, osmnáctiletí nebo devatenáctiletí, kteří nemají žádnou aspiraci, inspiraci, dynamiku. Pokud devatenáctiletý mladík nedokáže ze světa nic získat nebo světu něco nabídnout, pokud se o svět nezajímá a cítí, že od světa nic nepotřebuje, potom je mu na duchu devadesát devět let. Na druhou stranu pokud se chce někdo devadesátiletý naučit vnitřní jazyk – jazyk božské lásky, jazyk božského míru, jazyk božské moudrosti, jazyk božského světla – potom je na duchu dítětem. V duchovním životě nás nezajímají pozemské roky, ale vnitřní dychtivost každého něco dělat a něčím se stát – stát se dítětem Boha.
Jestliže se opravdu chcete stát dítětem, pak musíte cítit, že stále existuje něco, co se můžete naučit, a že Bůh je zde, aby vás učil. V duchovním životě se od svého božského Otce něco učíte každý den, každou hodinu, každou minutu, každou vteřinu. Máte-li neustále pocit, že se ve vnitřním světě učíte, potom není konce Boží božskosti, kterou můžete získat a které můžete dosáhnout.
„Matka dává a dává svému dítěti jednoduše proto, že ho miluje. Má-li to štěstí, dítě jí to vrátí, až vyroste. Velmi často však dítě její nabízení neopětuje. Má svůj vlastní život. Ale zatímco matka dává, žehná jí Bůh. Světlo, náklonnost a další božské vlastnosti, které dává svému dítěti, jsou samy o sobě požehnáním.“ – Sri Chinmoy.
